Boj se změnou klimatu a posilování energetické nezávislosti EU vyžadují modernizovanou elektrickou síť, která bude schopna integrovat více obnovitelné energie a zároveň se přizpůsobit zvýšenému využívání elektřiny. To se neobejde bez intenzivnějšího úsilí ze strany EU. Tento závěr uvádí nejnovější přezkum Evropského účetního dvora o elektrických sítích v EU.

„Velká část elektrické sítě v EU byla vybudována v minulém století: přibližně 40 % distribučních sítí je starších 40 let. Pro zajištění konkurenceschopnosti i autonomie EU potřebujeme moderní infrastrukturu, která bude schopna podporovat náš průmysl a zachovávat dostupnou cenu elektřiny,“ uvedla Keit Pentus-Rosimannusová, členka EÚD odpovědná za tento přezkum. „Očekává se, že poptávka po elektřině v EU se do roku 2050 více než zdvojnásobí, takže velké investice do sítí budou nevyhnutelné. Musíme ale využít všechny nástroje, které máme k dispozici, abychom investiční potřeby minimalizovali: mohou nám v tom pomoci nové technologie, řešení pro skladování energie a flexibilnější sítě.“

Pro modernizaci stárnoucí elektrické sítě v EU a přechod z energie založené na uhlíku na „zelenou“ energii budou mít zásadní význam rozsáhlé investice do sítí. Při zachování současného tempa investic bude jejich objem v letech 2024 až 2050 podle plánů provozovatelů sítí činit celkem 1,871 bilionu EUR. To je méně než Evropskou komisí odhadované investiční potřeby pro tyto sítě (1,994 až 2,294 bilionu EUR). Modernizace sítí by se měla urychlit, ale komplikují ji nedostatečné plánování sítí, zdlouhavé povolovací postupy a omezené přijetí ze strany veřejnosti, ale také nedostatek vybavení, materiálů a kvalifikované pracovní síly. Auditoři poukazují na možná opatření ke zmírnění těchto problémů. Patří k nim lépe koordinované a integrované plánování sítě, zjednodušení povolování a využívání moderních technologických řešení.

Auditoři zároveň upozorňují, že investiční potřeby může pomoci snížit i optimalizace energetické soustavy. Tlak na síť lze zmírnit tím, že bude lépe přizpůsobena denním, týdenním a sezónním výkyvům ve spotřebě a výrobě energie. To pak zmírní potřebu rozsáhlého rozšiřování sítě. Zde nabízejí mnohé příležitosti technologie (např. vývoj a rozšiřování nových řešení skladování energie), i když některé z nich mohou být příliš nákladné. Výrazně by mohlo pomoci také posílení propojení sítí mezi zeměmi EU. K vyrovnání špiček poptávky mohou být užitečné nástroje jako například inteligentní měřiče, ale v některých členských státech je jejich zavádění pomalé. Kromě toho mohou hrát důležitou úlohu spotřebitelé, kteří sami lokálně vyrábějí elektřinu, a energetická společenství, která vyrábějí a spotřebovávají elektřinu společně.

Na investiční rozhodnutí mají klíčový vliv regulační rámce. Mechanismy financování jsou obzvláště důležité v situaci, kdy některé hospodářské subjekty čelí zvýšenému úvěrovému riziku a mají potíže s přístupem k nezbytným počátečním investicím. Regulační rámce také určují, jaké mohou mít provozovatelé sítí výnosy a jak jsou odměňováni. Uživatelům elektřiny je odběr účtován obvykle prostřednictvím síťových sazeb, které provozovatelům sítí obecně umožňují dosáhnout návratnosti jejich investic do sítě a zároveň pokrývají odpisy aktiv a provozní náklady. Nalezení rovnováhy mezi investičními potřebami a zachováním cenové dostupnosti elektřiny pro spotřebitele, zejména pro domácnosti a energeticky náročná průmyslová odvětví, je však problémem. Je obtížné předpovědět, jaký budou mít investice do sítí a integrace zdrojů obnovitelné energie dlouhodobý dopad na účet za elektřinu, který kromě síťové sazby zahrnuje také daň a náklady na samotnou elektřinu.

Obecné informace

V posledních letech bylo pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky vypracováno několik iniciativ a legislativních balíčků. Útočná válka Ruska proti Ukrajině zvýšila potřebu alternativ k plynu a také potřebu elektrifikace hospodářství EU. V rozpočtovém období 2014–2020 bylo na investice do sítí k dispozici z finančních prostředků EU přibližně 5,3 miliardy EUR. V období 2021–2027 se tato částka zvýšila na přibližně 29,1 miliardy EUR, zejména díky Nástroji pro oživení a odolnost (RRF), který je největším zdrojem financování.

Pro tento přezkum auditoři využili veřejně dostupné informace a materiály shromážděné konkrétně pro tento účel. Auditoři přezkoumali plány rozvoje sítě a analyzovali údaje o finanční kapacitě provozovatelů sítí. Podnikli rovněž informační návštěvy v Německu a Itálii a jednali s Komisí, národními regulačními orgány a dalšími hlavními zúčastněnými stranami, aby analyzovali současnou situaci a určili problémy i osvědčené postupy.