EU měla dosud při vytváření evropského ekosystému umělé inteligence jen malý úspěch a nepodařilo se jí ani urychlit investice do umělé inteligence tak, aby byly srovnatelné s investicemi světových lídrů v této oblasti, uvádí se v nejnovější zprávě Evropského účetního dvora. Od roku 2018 podnikla Evropská komise řadu opatření a budovala klíčové prvky pro vytváření ekosystému umělé inteligence EU, jakými jsou například regulace, infrastruktura, výzkum a investice. EU kromě toho včasným způsobem začala prozkoumávat rizika v oblasti umělé inteligence. Výsledkem byla první obecná pravidla pro používání umělé inteligence. Opatření EU však nebyla dobře koordinována s opatřeními členských států a monitorování investic neprobíhalo systematicky. Má-li EU v budoucnu dosáhnout splnění svých ambicí v oblasti umělé inteligence, bude mít zásadní význam zajištění silnějšího řízení a větších a také cílenějších veřejných i soukromých investic v EU.

V celosvětovém soupeření o investice do umělé inteligence se Evropská unie potýká s problémy. Od roku 2015 v ní byly investice do rizikového kapitálu pro umělou inteligenci nižší než v regionech, které jsou v této oblasti lídry – ve Spojených státech a v Číně. Podle odhadů se celkový rozdíl v objemu investic do umělé inteligence mezi USA a EU mezi lety 2018 a 2020 více než zdvojnásobil (přičemž EU zaostává o více než 10 miliard EUR). V této situaci EU postupně přijímala opatření, aby vybudovala rámec pro celounijní koordinaci této oblasti, a to jednak zvýšením investic a jednak přijetím regulačních standardů. V letech 2018 a 2021 se Komise a členské státy EU dohodly na opatřeních pro vytvoření ekosystému excelence a důvěry pro oblast umělé inteligence. Ty mají EU nasměrovat na cestu k pozici globálního lídra v oblasti nejmodernější, etické a bezpečné umělé inteligence.

Vysoké a cílené investice do umělé inteligence zásadně změní situaci z hlediska tempa ekonomického růstu EU v nejbližších letech,“ uvedl Mihails Kozlovs, člen EÚD, pod jehož vedením audit probíhal. „V soupeření o prvenství v oblasti umělé inteligence však existuje riziko, že „vítěz bude brát vše“. Bude-li EU chtít zde naplnit své ambice, budou muset Evropské komise a členské státy účinněji spojit síly, zrychlit tempo a plně využít potenciál EU. Jedině tak je možné v této probíhající zásadní technologické revoluci uspět.“

Plány Komise pro oblast umělé inteligence z roku 2018 i 2021 jsou komplexní a obecně v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy. Více než pět let po prvním plánu se však stále pracuje na rámci EU pro koordinaci a regulaci investic EU do umělé inteligence. Auditoři kritizují koordinaci Komise s členskými státy. Ta podle nich má jen „omezené účinky“. Důvodem je, že exekutivní orgán Unie neměl potřebné nástroje řízení ani informace. Důvěryhodnost plánů EU byla dále negativně ovlivněna tím, že Komise nezavedla vhodný systém pro monitorování výkonnosti investic do umělé inteligence. Nebylo ani jasné, jak členské státy přispějí k celkovým investičním cílům EU. Na úrovni EU tak o tomto chyběl přehled.

Investiční cíle EU zůstávají příliš neurčité a neaktuální: od roku 2018 se nezměnily a nedostatek ambicí u cílových hodnot těchto investic je v rozporu s cílem vybudovat globálně konkurenceschopný ekosystém umělé inteligence. Ačkoli se Komisi byla celkově úspěšná u zvýšení výdajů z rozpočtu EU na výzkumné projekty, větší spolufinancování soukromým sektorem se jí výrazněji zajistit nepovedlo. Komise také bude muset víc dělat pro to, aby výsledky výzkumných projektů pro oblast umělé inteligence financovaných EU byly komercializovány nebo využívány.

Komise podnikla kroky k vytvoření finančních a infrastrukturních podmínek pro rozvoj a využívání umělé inteligence. Infrastruktura financovaná EU – jako například testovací zařízení, datové prostory a platforma AI na vyžádání – je však zaváděna pomalu. Skutečností je, že všechny dosavadní plány pro umělou inteligenci podnítily jen skromnou kapitálovou podporu EU (jako např. kapitálové financování) pro inovátory. Nejnovější opatření EU k dosažení jednotného trhu s daty jsou teprve v počáteční fázi, a proto nemohou okamžitě podpořit investice do umělé inteligence.

Obecné informace

Umělá inteligence zahrnuje různé nové technologie v rychle se vyvíjejících oblastech, jako jsou například robotika, data velkého objemu a cloud computing, vysoce výkonná výpočetní technika, fotonika a neurověda. U umělé inteligence jsou již dlouho průkopníkem Spojené státy, zatímco Čína se plánuje stát globálním lídrem v této oblasti do roku 2030. Obě tyto země přitom spoléhají na výrazné soukromé investice zajišťované jejich technologickými giganty. Cíle EU v oblasti soukromých a veřejných investic do umělé inteligence činily v období 2018–2020 celkem 20 miliard EUR a pro následující desetiletí 20 miliard EUR ročně; Komise se zavázala zvýšit financování EU určené pro umělou inteligenci na 1,5 miliardy EUR v letech 2018–2020 a 1 miliardu EUR ročně v období 2021–2027. Podíl podniků využívajících umělou inteligenci v EU se mezi jednotlivými zeměmi výrazně liší. Největší objem veřejných investic do umělé inteligence ohlásily Francie a Německo, naproti tomu čtyři země stále pro oblast umělé inteligence žádnou strategii nemají. EU má ambiciózní cíl dosáhnout do roku 2030 toho, aby umělou inteligenci využívalo 75 % podniků. V roce 2021 připadalo na Evropu a Střední Asii celosvětově pouze 4 % patentových přihlášek týkajících se umělé inteligence.

Zvláštní zpráva 08/2024 „Ambice EU v oblasti umělé inteligence – bude nezbytné zajistit silnější řízení a vyšší a cílenější investice“ je k dispozici na internetových stránkách EÚD. Nedávno schválený akt o umělé inteligenci součástí tohoto auditu nebyl. Dne 14. června 2024 pořádá EÚD online panelovou diskusi na téma ambice EU v oblasti umělé inteligence; bude přenášena na internetu.

Uměl inteligence: EU mus zrychlit tempo