Dezinformace představují v organizovaných společnostech vážný problém. Za pár dní se budou konat evropské volby a orgány EU jsou si samozřejmě vědomy rizik a z nich plynoucí hrozeb. Evropský účetní dvůr již dříve upozornil na to, že dezinformace mají na EU dopad a že je nutné zajistit v orgánech, institucích a dalších subjektech EU kybernetickou bezpečnost. Jak jsme uvedli ve zvláštní zprávě o dezinformacích z roku 2021, podle našich zjištění se EU těmito dezinformacemi zabývala, ale nepodařilo se jí je eliminovat. Naši auditoři proto doporučili, aby se v této oblasti zvýšila intenzita reakce EU a zlepšila koordinace. A hlavním zjištěním v naší auditní zprávě o kybernetické bezpečnosti za rok 2022 bylo to, že instituce EU by měly zvýšit svou úroveň připravenosti v této oblasti. Obě zprávy jsou nadále stejně aktuální.

Vlivem sociálních médií a nových technologií se zvyšuje rozsah a rychlost, v nichž se mohou falešné nebo zavádějící informace dostat k zamýšleným i nezamýšleným příjemcům. Jak jsme uvedli ve zvláštní zprávě o dezinformacích z roku 2021, „jakýkoli pokus zlovolně a úmyslně podrývat či manipulovat veřejné mínění představuje vážnou hrozbu pro samotnou EU“. Boj proti dezinformacím však představuje velkou výzvu, protože EU se v něm musí vyvarovat porušování svých vlastních základních hodnot, jako je svoboda přesvědčení a projevu. Výše zmíněná zvláštní zpráva se zaměřila na akční plán EU boje proti dezinformacím, který byl publikován v roce 2018. Auditoři dospěli k závěru, že akční plán přinesl pozitivní změny, ale některým svým slibům nedostál. Vypracovali jsme proto šest jasných doporučení Evropské komisi a Evropské službě pro vnější činnost a požádali jsme je, aby na ně reagovaly.

Instituce EU jsou úzce propojeny a nedostatky v jedné z nich mohou vystavit bezpečnostním hrozbám i ty ostatní. Před pouhými dvěma lety naši auditoři důrazně upozornili na to, že počet kybernetických útoků na instituce EU prudce roste a že (kolísavá) úroveň připravenosti z hlediska kybernetické bezpečnosti v institucích EU není této rostoucí hrozbě úměrná. Jedná se o důležitou záležitost, protože orgány, instituce a jiné subjekty EU jsou lákavým cílem potenciálních útočníků, zejména skupin schopných provádět vysoce sofistikované skryté útoky zaměřené na kybernetickou špionáž a jiné nekalé praktiky. Tyto útoky by mohly mít závažné politické důsledky, mohly by poškodit celkovou pověst Evropské unie a podrýt důvěru v její instituce. Naši auditoři proto zdůraznili, že EU musí zintenzivnit úsilí na ochranu svých vlastních organizací, a vydali tři klíčová doporučení.

V roce 2023 vydal EÚD stanovisko k navrhovaným opatřením na posílení solidarity a kapacit v EU pro odhalování kybernetických bezpečnostních hrozeb a incidentů a pro připravenost a reakci na ně. Naši auditoři v něm uvítali cíl návrhu zaměřený na posílení kolektivní kybernetické odolnosti EU. Poukázali však na některá rizika spočívající například v tom, že provoz a udržitelnost evropského kybernetického štítu by se mohly stát závislými na financování EU, že jeho fungovaní by se mohlo zkomplikovat nedostatečným sdílením informací a že v důsledku opatření zaváděných návrhem by se celá soustava kybernetické bezpečnosti EU mohla stát ještě složitější. V návaznosti na návrh Evropské komise a v důsledku jednání mezi Evropským parlamentem a Radou EU nyní normotvůrci EU projednávají soubor předpisů o kybernetické solidaritě.

Výše uvedené zprávy pomáhají zvyšovat povědomí o rizicích a hrozbách souvisejících s dezinformacemi. Vzhledem k blížícím se evropským volbám, které se budou konat ve dnech 6. až 9. června 2024, doporučujeme také podívat se na kampaň Evropské komise a skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby, jejímž cílem je rovněž zvýšit povědomí o rizicích dezinformací. Kampaň obsahuje video a praktické tipy, jak dezinformace odhalit.

Dezinformace a kybernetick bezpečnost před volbami do EU