V květnu 2020 ustavila EU v reakci na pandemii covidu Nástroj pro oživení a odolnost. Jde o fond s prostředky ve výši 700 miliard EUR, které jsou k dispozici zemím EU na řešení hospodářských a sociálních dopadů pandemie. Více než třetina (37 %) finančních prostředků z nástroje se musí použít na opatření související s klimatem, aby se podpořila ekologická transformace a také cíle EU v oblasti klimatu. Auditoři EÚD prověřovali tento aspekt Nástroje pro oživení a odolnost, aby zjistili, zda se tyto cíle podařilo splnit.

Nástroj pro oživení a odolnost se od jiných typů financování z prostředků EU odlišuje. Namísto toho, aby EU hradila účty předložené členskými státy, jsou tyto prostředky vypláceny na základě „milníků a cílů“, které byly realizovány v souladu s národními plány pro oživení a odolnost. V těchto plánech musí země EU stanovit projekty a odhadované náklady, z nichž alespoň 37 % musí přispívat na opatření v oblasti klimatu. K únoru 2024 bylo na plány pro oživení a odolnost vyčleněno 648 miliard EUR. Přestože země EU na papíře dosáhly nebo dokonce překročily cíle financování v oblasti klimatu (opatření na podporu těchto cílů se odhadují na 42,5 %, tj. 275 miliard EUR), realita tak jednoznačná není.

Co přesně představuje ekologickou transformaci, je komplikovanější problém, než se může zdát. Evropská komise přijala metodiku sledování klimatu a posuzovala, do jaké míry určitá opatření navržená v národních plánech přispívají k ekologické transformaci. U všech výdajů byl uplatněn koeficient: opatření s významným dopadem na klima jsou hodnocena jako 100% opatření v oblasti klimatu, opatření s pozitivním dopadem na klima jsou hodnocena jako 40% opatření v oblasti klimatu a hodnocení opatření, která nemají žádný dopad, je 0 %. Například 100 milionů EUR vynaložených na projekt modernizace elektrické sítě by k celkovému cíli plánu pro oživení a odolnost v oblasti klimatu přispělo 40 miliony EUR. Ne všechna opatření však lze kategorizovat tak snadno.

Navíc cíle výdajů na opatření v oblasti klimatu vycházejí z odhadů nákladů obsažených v plánech, takže teorie a praxe se mohou lišit. Odhadované náklady na určitý projekt se mohou výrazně lišit od skutečných konečných nákladů a může se změnit i samotná povaha projektu, což může zpochybnit jeho údajný ekologický přínos.

Auditoři EÚD ve své připravované zprávě posuzovali, zda koeficient sledování klimatu, který byl použit na různá opatření, přesně odrážel jejich skutečný přínos v oblasti klimatu. Důkladně také zkoumali, zda opatření, která se zdají být šetrná k životnímu prostředí, skutečně šetrná jsou a zda plánované výdaje odpovídaly skutečným výdajům. Obecně se zabývali těmito otázkami: Byl příspěvek Nástroje pro oživení a odolnost k cílům EU v oblasti klimatu účinný? Přispívá financování EU na podporu oživení k dosažení nulových emisí do roku 2050? Odpovědi na tyto otázky najdete v naší auditní zprávě o ekologické transformaci v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, která bude zveřejněna na internetových stránkách EÚD dne 11. září v 17:00.