Jednotný mechanismus pro řešení krizí (SRM) je systém EU zajišťující řádnou likvidaci bank v selhání v bankovní unii, aby se nemusely nákladně rekapitalizovat z vnějších zdrojů. Od svého zřízení v roce 2015 dosáhl SRM v procesu přípravy plánů řešení krize bank pokroku, uvádí se v nové zprávě Evropského účetního dvora (EÚD). Podle auditorů je však třeba v některých zásadních oblastech podniknout další kroky. Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB) by měl vypracovat všechny související politiky pro opatření k řešení krize a odstranit nedostatky v kvalitě, včasnosti a ucelenosti vlastního plánování řešení krizí. Normotvůrci musí vyřešit další podstatné otázky, jako je financování při řešení krize či harmonizace vnitrostátních insolvenčních řízení pro banky.
Právní rámec SRM stanoví nástroje pro likvidaci bank, jakmile orgán příslušný k řešení krize – SRB v případě významných a přeshraničních bank a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize v případě méně významných bank spadajících do jejich působnosti – rozhodne, že banka nemůže projít běžným úpadkovým řízením podle vnitrostátního práva. Orgány se na takovou možnost musí připravit tak, že pro každou banku vypracují návrh plánu řešení krize a zpravidla jej každoročně aktualizují.
„SRM dosáhl v posledních několika letech pokroku, avšak náležité plánování řádné likvidace bank
v selhání vyžaduje další kroky,“ uvedl člen Účetního dvora odpovědný za zprávu Rimantas Šadžius.
„Zjistili jsme, že politiky se dosud nevztahují na všechny relevantní oblasti a odhalené nedostatky. Kvalita
plánů řešení krize se zlepšila, ale plány nebyly vždy v souladu s požadavky. SRB kromě toho náležitě
nestanovoval překážky způsobilosti banky k řešení krize a neodstraňoval je. Pokud by se tyto nedostatky
napravily, pomohlo by to zajistit, aby účet opět neplatili daňoví poplatníci.“