Aby se přetrvávající rozdíly v oblasti výzkumu a inovací v EU zmenšily a došlo k aktivaci excelence v zemích, které zaostávají, uplatňuje Evropská komise zvláštní opatření (tzv. opatření na rozšíření účasti), aby těmto zemím zajistila lepší přístup ke klíčovému financování EU. V dnes zveřejněné zprávě však Evropský účetní dvůr uvádí, že skutečný posun závisí především na vládách členských států, pro něž musí být výzkum a inovace prioritou, aby se investice a reformy zintenzivnily. Opatření na rozšíření účasti mohou pokrok v těchto zemích pouze nastartovat, sama o sobě však nejsou schopna generovat změny, které vnitrostátní ekosystémy pro výzkum a inovace potřebují.
Účast ve víceletých programech EU pro výzkum a inovace je založena na excelenci, což znamená, že se vybírají pouze ty nejlepší nabídky. Výzkumní pracovníci a inovátoři ze zemí s nízkou výkonností, tedy ze zemí s méně rozvinutými ekosystémy pro výzkum a inovace, se při soutěži se svými kolegy ze zemí s lepší výkonností potýkají s obtížemi a dosahují úspěchů v podobě účasti v programech méně často, což dále omezuje potenciál těchto zemí překonat jejich nedostatky v oblasti výzkumu a inovací. EU tento začarovaný kruh prolomila zavedením opatření na rozšíření účasti v rámci programu financování Horizont 2020 na období 2014–2020. Opatření se zaměřila na třináct zemí, které přistoupily k EU od roku 2004, a na Lucembursko a Portugalsko.
„Aby mohli využít potenciálu EU a snížit rozdíl mezi předními inovátory a méně pokročilými inovátory, měli by být všichni investoři v EU schopni těžit z jejích programů financování,“ uvedla Ivana Maletićová, členka EÚD odpovědná za tuto zprávu. „Komise pomáhá zemím s nízkou výkonností jejich výkonnost zlepšit, ale její podpora není zázračnou pilulkou a může fungovat jen jako katalyzátor. Aby prolomily začarovaných kruh, musí se členské státy plně angažovat.“