​Úvod

Pandemie COVID-19 je jednou z největších světových krizí v oblasti veřejného zdraví, která způsobila masivní narušení fungování společnosti; měla a má dalekosáhlý dopad na společnosti, hospodářství a jednotlivce všude na světě. To, co začalo jako zdravotní krize, se rychle vyvinulo v sociálně-ekonomickou krizi vyvolanou snahou zabránit šíření viru a zachránit životy, která ovlivnila všechny oblasti veřejného i soukromého života.

Dopad a reakce

Pandemie má celkově na EU i na jednotlivé členské státy rozsáhlý a vysoce rušivý dopad. Vyvíjí se však asymetricky a její časový průběh se v EU výrazně lišil. Onemocnění COVID-19 představuje hrozbu pro život občanů EU a kromě jiného zvyšuje zátěž kladenou na veřejné systémy zdravotní péče v členských státech. Vedlo rovněž k náhlému zvratu hospodářského růstu.

Ve většině oblastí, které pandemie vážně postihla, má EU jen omezené pravomoci. Částečně je to dáno tím, že veřejné zdraví je v první řadě záležitostí národní svrchovanosti, a částečně tím, že předchozí připravenost a shoda na společné reakci na krizi byly mezi členskými státy nízké. Jelikož chyběl koordinovaný postup, vlády jednaly samostatně, když zaváděly preventivní opatření a opatření proti šíření nákazy, pořizovaly vybavení nebo když připravovaly soubory opatření na podporu oživení a programy pro udržení pracovních míst, aby zmírnily společenské a hospodářské důsledky krize.

Nicméně po nesnadném začátku se zdá, že EU a členské státy spolupráci na zmírňování dopadů pandemie zlepšily. Vytvořením nástroje na podporu oživení NextGenerationEU nejen prokázaly značnou dávku solidarity, ale také se vydaly na neprobádané území, aby se vypořádaly s dlouhodobými důsledky pandemie. Zároveň je ovšem jen málo pochyb o tom, že pandemie COVID-19 bude mít dlouhodobý dopad na to, jak žijeme a pracujeme, včetně potřeby širší a lepší spolupráce, jelikož viry nerespektují státní hranice.

Reakce nejvyšších kontrolních institucí zemí EU

Tato krize mimo jiné značně ovlivnila také práci nejvyšších kontrolních institucí (NKI) po celém světě a výjimkou nejsou ani NKI sdružené v rámci Kontaktního výboru. Zareagovaly na rozvíjející se krizi rychle a rozhodly se vyčlenit – okamžitě i v příštích letech – na hodnocení a kontrolu reakce na COVID-19 značný objem prostředků. V letech 2020 a 2021 zveřejnily více než 150 zpráv a současně provádějí nebo plánují přes 200 dalších kontrolních činností, které by měly být dokončeny v roce 2022 nebo 2023.

V červenci 2021 Kontaktní výbor zveřejnil Auditní kompendium o reakci na COVID-19. Popisuje dopad pandemie a obsahuje přehled různých opatření v reakci na ni a shrnuje 17 relevantních zpráv, které v roce 2020 zveřejnily NKI Belgie, Kypru, Německa, Lotyška, Litvy, Nizozemska, Portugalska, Rumunska, Slovenska a Švédska a Evropský účetní dvůr.

Další informace

Další relevantní texty a pravidelně aktualizované informace najdete na těchto internetových stránkách: