Audity
Jak se kontrolní práce skutečně provádí?
Auditní proces se skládá z těchto hlavních kroků:
• plánování: stanovení víceletých a ročních kontrolních priorit na základě analýzy rizika a příslušné politiky a z nich plynoucí výběr auditních úkolů.
• plánovaní auditu: podrobně se popisují jednotlivé kroky auditu, aby byl proces efektivní a účinný, stanoví se konkrétní rozsah a koncepce auditu a plánují zdroje a průběžné cíle.
• kontrolní práce v terénu: získávání přímých důkazních informací na místě od orgánů, agentur a decentralizovaných subjektů EU a celostátních a regionálních orgánů v členských státech a dalších příjemců peněžních prostředků EU. Audity se provádí různými metodami, jak jsou přezkumy dokumentů a zpráv, techniky přímého dotazování (pohovory, panely odborníků a průzkumy) a analytické testy (analýza podle více kritérií a referenční srovnávání). Kontrolované subjekty jsou povinny předložit veškeré dokumenty či informace, které naši auditoři považují pro účely auditu za nutné.
• řízení o sporných otázkách s kontrolovaným subjektem: přezkum skutečností s kontrolovaným subjektem a potvrzení platnosti zjištění. Fakta a zjištění se vyjasňují v několika krocích, a to i s kontrolovanými subjekty v členských státech a třetích zemích nebo s mezinárodními organizacemi.
• podávání zpráv: předložení zjištění, závěrů a doporučení ve zprávě spolu s odpovědí kontrolovaného subjektu či subjektů. Všechny naše zprávy se zveřejňují.
• následná kontrola: posouzení, nakolik kontrolované subjekty splnily doporučení, obvykle do tří let po ukončení auditu.
Jak dlouho audity trvají?
Náš cílový časový rámec dohodnutý s Evropským parlamentem je dokončit vybrané audity do třinácti měsíců od přijetí podrobného pánu do schválení zprávy. Zohledníme-li všechny výše uvedené kroky, považujeme to za velmi časově efektivní, zejména proto, že naše zprávy musí být také přeloženy do všech 23 jazyků EU.
Co znamená „audit výkonnosti“?
Při auditech výkonnosti posuzujeme účinnost, efektivnost a hospodárnost politik a programů EU a to, zda jsou příjmy a výdaje EU v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Tyto audity se zabývají mnoha různými tématy se zvláštním zaměřením na udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, růst a začleňování, migraci, bezpečnost a globální rozvoj, jednotný trh a efektivní EU při současném zajištění odpovědnosti, která také vytváří evropskou přidanou hodnotu.
Jak vybíráte auditní úkoly?
Auditní úkoly vybíráme nezávisle a v přísném ročním procesu výběru a stanovování priorit na základě vyhodnocení rizika, které se vztahuje na všechny politiky EU a celý rozpočet Unie. Zohledňujeme také podněty ostatních orgánů a institucí, mezi nimi Evropského parlamentu.
Kromě toho přijímáme víceleté strategie, které určují dlouhodobé priority týkající se jak oblastí a metod auditu, tak našeho vnitřního uspořádání.
Jaké má EÚD odborné předpoklady k tomu, aby mohl provádět specializované audity? Využíváte externí odborníky?
Naši auditoři mají rozsáhlé odborné znalosti a zkušenosti z veřejného i soukromého sektoru, včetně účetnictví, finančního řízení, interního a externího auditu, práva a ekonomie. Pokud potřebujeme porozumět konkrétní oblasti – například bankovnímu dohledu – najímáme specializované pracovníky.
Kromě toho se obracíme i na externí experty, s nimiž diskutujeme o plánování auditů a analýze rizika a kteří se mohou rovněž podílet na koncepci a provádění vybraných auditů a přezkumů.
V členských státech se některé audity také provádějí ve spolupráci s nejvyššími kontrolními institucemi (NKI) a jejich auditoři se mohou připojit k našim týmům.
Proč provádíte audity několik let po realizaci politiky či programu?
Domníváme se, že je důležité, aby politiky EU plnily zamýšlené cíle a výdajové programy zajišťovaly optimální zhodnocení prostředků. Musíme tedy počkat, dokud projekty a programy nejsou dokončeny a nepřinášejí první výsledky. To někdy může v závislosti na dané politice či programu trvat několik let. Proto se většina našich auditů a přezkumů provádí zpětně. Jinak bychom nemohli svoje posouzení založit na důkazních informacích.
Jak zaručujete nezávislost a objektivitu svých auditů?
Audity provádíme v souladu se standardy řízení kvality stanoveným Mezinárodní organizací nejvyšších kontrolních institucí (INTOSAI). Naši auditoři jsou dále povinni řídit kodexem profesní etiky organizace INTOSAI. Musí se kromě jiného vyvarovat okolností nebo vlivů, které by mohly ohrozit jejich odborný úsudek nebo by jako takové mohly být vnímány, a musí jednat nestranným a nezaujatým způsobem.
Podobně Smlouva stanoví, že naši členové musí být při plnění svých povinností zcela nezávislí. To znamená, že nesmí vyžadovat ani přijímat pokyny od žádného vnějšího zdroje, musí se zdržet jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou jejich funkce a nesmí vykonávat žádnou placenou či neplacenou profesní činnost. Pokud tyto podmínky poruší, Soudní dvůr je může odvolat z úřadu.
Co se stane s vašimi připomínkami poté, co je zpráva zveřejněna?
Výsledky naší práce mohou Evropské komisi, Evropskému parlamentu, Radě a národním parlamentům a orgánům v členských státech sloužit ke zlepšování toho, jak se politiky a programy EU v praxi provádějí. Mohou mít podobu změn právních předpisů a nařízení, lepších pokynů nebo nových způsobů provádění politik či programů. Postupně je v celém rozsahu nebo zčásti přijato zhruba devadesát procent našich doporučení. Odmítnuto je méně než pět procent.
Sledujete jejich plnění?
Ano. Obvykle po třech letech kontrolujeme, nakolik byla doporučení realizována.
Můžete plnění doporučení vynutit?
Naší úlohou je poskytovat prostřednictvím doporučení rady a nikoli plnění doporučení vynucovat.
Pokud při auditu zjistíme, že peníze byly vyplaceny neoprávněně a musí být vráceny, Komise má prostředky, jak jejich vrácení vynutit, a to i když výdajové programy EU provádí orgány členského státu.
V případech podezření z podvodu věc postoupíme Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který má vlastní odborníky. Jedná se o jinou odbornost, než jakou vyžaduje audit, a toto oddělení pokládáme za prostředek, jak tuto odbornost co neúčinněji využít. OLAF případy vyšetří a v závislosti na výsledku je předává státním zastupitelstvím v příslušných zemích.
Poté sledujeme, jaká nápravná opatření Komise a OLAF uložily, a také to, zda tyto případy podle výsledku vyšetřování národních státních zástupců vedly k právním postihům.
Členové a spolupráce s jinými subjekty
Jak jsou členové EÚD jmenováni?
Členy Účetního dvora jmenuje Rada po poradě s Evropským parlamentem na základě návrhů vlád jednotlivých členských států. Členové jsou jmenováni na období šesti let s možností opakovaného jmenování. Své funkce musí vykonávat zcela nezávisle a v obecném zájmu Evropské unie.
Podílejí se na auditech sami členové?
Ano. Kromě toho, že jsou členy kolegia, jsou členové rovněž přiřazeni do jednoho z pěti senátů, které se specializují na různé oblasti. Senáty přijímají většinu auditních zpráv a stanovisek.
Každý člen také odpovídá za konkrétní úkoly, prvotně v oblasti auditu. Auditní práci, jejímž výsledkem je zpráva, provádějí auditoři daného senátu. Člen pak předkládá zprávu danému senátu nebo celému Účetnímu dvoru k přijetí a následně Evropskému parlamentu a ostatním orgánům a institucím a také sdělovacím prostředkům.
Jak spolupracujete s Evropským parlamentem, Radou a národními parlamenty?
Skutečnost, že o svém pracovním programu rozhodujeme a provádíme jej naprosto nezávisle, neznamená, že pracujeme ve vzduchoprázdnu. Také nám to nebrání obracet se na naše institucionální partnery, abychom zjistili, jaké informace potřebují. Vytvořili jsme si s Evropským parlamentem těsný vztah, abychom od něj jeho podněty ke kontrole získávali v procesu plánování co nejdříve . Nasloucháme také Radě – hlasu členských států – a samozřejmě i parlamentům v samotných členských státech. V posledních letech jsme obdrželi značný počet námětů, které byly velmi užitečné a které jsme využili.
Samozřejmě také udržujeme stálý dialog s Evropskou komisí jako s orgánem, který je za provádění našich doporučení nejvíce odpovědný.
Jak spolupracujete s kontrolními orgány v členských státech?
Udržujeme velmi těsné pracovní vztahy s nejvyššími kontrolními institucemi (NKI) v členských státech EU v rámci Kontaktního výboru EU a v podobě dvoustranných kontaktů.
Auditoři z NKI členských států EU nás mohou doprovázet při auditech na místě, které provádíme v jejich zemi .
Vyměňujeme si také informace a zkušenosti díky členství v evropské (EUROSAI) a mezinárodní (INTOSAI) organizací nejvyšších kontrolních institucí.
Zohledňujete při své kontrolní činnosti i práci jiných subjektů?
Ano. Interní kontroly Evropské komise a členských států se v posledních letech značně zdokonalily, takže se na ně můžeme při posuzování správnosti výdajů více spoléhat. V současné době zkušebně uplatňujeme koncepci nepřímého vykazování pro roční prohlášení o věrohodnosti v oblasti politiky soudržnosti.
Uvedený přístup pomáhá podpořit vyvozování odpovědnosti a dále zlepšovat řízení financí EU. Koncepci hodláme rozšířit na všechny oblasti rozpočtu EU, v nichž jsou splněny nutné podmínky a kde je taková koncepce nákladově efektivní.
Výroční zpráva
Jakou úlohu hraje Evropský účetní dvůr ve vztahu k rozpočtu EU?
Každý rok kontrolujeme účetní závěrku EU a vyjadřujeme stanovisko k následujícím dvěma otázkám: zda je účetní závěrka správná a spolehlivá a do jaké míry je doloženo, že finanční prostředky byly přijaty či vyplaceny v souladu s platnými unijními i vnitrostátními předpisy.
Tato práce je základem našeho prohlášení o věrohodnosti, které jsme v souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) povinni předložit Evropskému parlamentu a Radě.
Je pravda, že Evropský účetní dvůr nikdy neschválil účetní závěrku EU?
Ne. Účetní závěrku jsme schválili jako spolehlivou (vydali jsme k ní „čistý výrok“) za každý rozpočtový rok od roku 2007. To znamená, že jsme dospěli k závěru, že účetní závěrka ve všech významných (materiálních) ohledech věrně zobrazuje finanční situaci EU a výsledky jejího hospodaření za daný rok.
Kromě výroku o účetní závěrce jsme rovněž povinni na základě své auditní práce vydat výrok o tom, zda byly uskutečněné platby provedeny v souladu s platnými předpisy.
Jedním z prvků, na jejichž základě vyjadřujeme svůj výrok, je naše odhadovaná míra chyb v kontrolovaném souboru. Platby se považují za chybné, pokud peníze neměly být vyplaceny z rozpočtu EU, protože nebyly použity v souladu s unijními anebo vnitrostátními předpisy.
V posledních několika letech se odhadovaná míra chyb u plateb trvale snižuje: 2014: 4,4 %, 2015: 3,8 %, 2016: 3,1 %, 2017: 2,4 %, 2018: 2,6 %. Dále značná část kontrolovaných výdajů nebyla od roku 2016 zatížena významnou (materiální) mírou chyb. Na tomto základě jsme od té doby vždy vydali výrok s výhradou.
Co je to „čistý výrok / výrok s výhradou / záporný výrok“?
„Čistý“ výrok znamená, že údaje podávají věrný a poctivý obraz a jsou v souladu s pravidly účetního výkaznictví.
Výrok „s výhradou“ znamená, že auditoři nemohou vyjádřit čistý výrok, ale zjištěné problémy nemají rozsáhlý dopad, tj. nevyskytují se v celém souboru.
„Záporný“ výrok svědčí o rozsáhlých problémech.
Co to je „významná (materiální) míra chyb“?
V auditní terminologie se významnou (materiální) mírou chyb rozumí taková míra, u níž je pravděpodobné, že bude mít vliv na rozhodování uživatelů finančních výkazů a auditní zprávy, kterým jsou určeny. Účetní dvůr i Komise uplatňuje 2% práh významnosti (materiality).
Pokud byla například míra chyb odhadnuta na 2 %, znamená to, že asi 3 miliardy EUR byly prohospodařeny?
Ne. Takový výklad může být zavádějící, protože mezi „chybou“ a „plýtváním“ existuje významný rozdíl. V rámci testování kontrolujeme, zda prostředky EU byly vydány na plánované účely, zda jsou účtované náklady řádně vypočteny a zda byly dodrženy podmínky způsobilosti. Odhadovaná míra chyb vypovídá právě o této skutečnosti.
Některé chyby souvisejí s prostředky, které nesplnily podmínky způsobilosti: například výměry pozemků, které zemědělci nesprávně vykázali, nebo podpora na výzkum poskytnutá společnosti klasifikované jako malý nebo střední podnik, která však byla zcela ve vlastnictví velké společnosti. I v těchto případech mohly mít finanční prostředky EU jistý pozitivní dopad a být přínosné, přestože podmínky jejich čerpání nebyly v úplnosti dodrženy.
Naopak některé legální a správné výdaje mohou být plýtváním, například přístavní infrastruktura vybudovaná bez náležitého ohledu na budoucí objem nákladní dopravy.
Jde v případě zjištěných chyb o podvod?
Ve velké většině případů nikoli. Podvod je úmyslně klamavé jednání, jehož cílem je získat určitou výhodu. Přestože zjistit podvody může být při obvyklých auditorských postupech obtížné, při auditním testování každoročně několik případů podezření z podvodu odhalíme.
V roce 2018 jsme v přibližně 728 kontrolovaných operacích zjistili 9 případů podezření z podvodu (13 v roce 2017). Všechny tyto případy hlásíme Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).
Proč je počet zjištěných případů podezření z podvodu ve vaší výroční zprávě tak nízký?
Nepátráme po podvodech; není to naše úloha jako externího auditora EU. Pokud podezření z podvodu máme, informujeme o něm Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). OLAF případy vyšetří a v závislosti na výsledku je předává státním zastupitelstvím v příslušných zemích.
Poté sledujeme, jaká nápravná opatření Komise a OLAF uložily, a také to, zda tyto případy podle výsledku vyšetřování národních státních zástupců vedly k právním postihům.
Proč pro účely výroční zprávy nekontrolujete všechny členské státy EU?
Náš audit se týká rozpočtu EU a způsobu, jakým ho Evropská komise řídí. Jeho cílem není shromažďovat informace o jednotlivých členských státech. Na základě auditu k prohlášení o věrohodnosti tudíž vyjadřujeme výrok auditora o správnosti příjmů a výdajů EU jako celku. To vysvětluje, proč přinejmenším v některých rozpočtových oblastech nejsou součástí našeho auditního vzorku každý rok všechny členské státy.
Současně v podobě specifických posouzení poskytujeme každý rok podrobnější informace o hlavních výdajových oblastech.
