Hlavním tématem jednání byla energetická politika EU a klima. Cílem bylo zvýšit povědomí o výzvách a příležitostech spojených s realizací energetické politiky EU z hlediska auditu a vyvozování odpovědnosti. Místopředseda Evropské komise (EK) Maroš Šefčovič ve svém video projevu ocenil probíhající práci Evropského účetní dvora na situační zprávě o problematice energetiky a klimatu a zdůraznil, že národní nejvyšší kontrolní instituce jsou rovněž klíčovými partnery Evropské komise, neboť jejich připomínky a doporučení mohou přispět ke zdokonalení finančního řízení a dobré správy v členských státech i na úrovni EU.
O své zkušenosti a znalosti týkající se provádění auditů v této oblasti se podělily nejvyšší kontrolní instituce Francie, Švédska, Polska, Dánska, Německa, České republiky, Portugalska a Evropský účetní dvůr.
Kontaktní výbor upozornil, že otázky energetiky a klimatu přinášejí EU a jejím členským státům klíčové strategické výzvy, jež žádají opatření na straně příslušných evropských a vnitrostátních orgánů, jakož i auditní práci národních nejvyšších kontrolních institucí a Evropského účetního dvora.
Kontaktní výbor zdůraznil, že nanejvýš účinné řešení těchto průřezových otázek je možné pouze tehdy, pokud spolu budou nejvyšší kontrolní instituce spolupracovat. Prostřednictvím své práce, znalostí a zkušenostní mohou auditoři veřejného sektoru relevantním a konstruktivním způsobem přispět k plnění cílů strategie EU pro oblast klimatu a energetiky, včetně jejích cílů pro roky 2020, 2030 a plánu do roku 2050, i Pařížské dohody o změně klimatu (21. konference stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu), k níž členské státy přistoupily.
Seminář kontaktního výboru na toto téma ukázal, že řada nejvyšších kontrolních institucí již u témat souvisejících s energetikou, obnovitelnou energií a energetickou bezpečností provedla auditní práci značného objemu a že tato témata jsou i nadále pro práci nejvyšších kontrolních institucí zásadně důležitá. Dále je zde potenciál pro další práci v souvislosti s inovacemi na poli energetiky, integrací evropských energetických trhů, měřením, monitorováním a vykazováním emisí skleníkových plynů a přizpůsobením se změně klimatu.
Kontaktní výbor uvítal ochotu nejvyšších kontrolních institucí sdílet informace a výsledky auditu v oblasti energetiky a klimatu a navrhl, aby byla rovněž zohledněna práce příslušných pracovních skupin INTOSAI a EUROSAI. Uvítal připravenost auditní sítě strategie Evropa 2020 zařadit toto téma mezi své činnosti. Ocenil a přijal nabídku nejvyšší kontrolní instituce Slovenské republiky zorganizovat seminář, na němž by se účastníci podělili o konkrétní auditní zkušenosti a diskutovali by o nich, a také nabídku Evropského účetního dvora uspořádat jednání, jehož účastníci se budou zabývat zjišťováním deficitů a rizik ve vztahu k auditu průřezových otázek v oblasti energetiky a klimatu.
Další otázky, o nichž se na jednání diskutovalo
Nejvyšší kontrolní instituce Slovenské republiky shrnula práci provedenou v uplynulém roce různými pracovními skupinami, zvláštními skupinami a sítěmi kontaktního výboru. Nejvyšší kontrolní instituce Srbska poskytla informace o činnostech sítě nejvyšších kontrolních institucí kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí EU.
Nejvyšší kontrolní instituce Lotyšska prezentovala svůj audit přesunu přístavních činností z historického centra Rigy. Nejvyšší kontrolní instituce Nizozemska zpravila účastníky o své pokračující práci v oblasti bezpečnosti výrobků, konkrétně o označování produktů značkou CE.
Kontaktní výbor rovněž podpořil návrh aktualizovat kontrolní seznamy a pokyny k auditu zadávání veřejných zakázek.
Příští jednání kontaktního výboru bude pořádat Evropský účetní dvůr, který mu bude
také předsedat.
