Evropský účetní dvůr v dnes zveřejněné výroční zprávě za rozpočtový rok 2019 schválil účetní závěrku EU, která podává „věrný a poctivý obraz“ o finanční situaci EU. Zároveň dospěl k závěru, že platby byly zatíženy příliš mnoha chybami, a to zejména v kategorii výdajů „s vysokým rizikem“. Vzhledem k této skutečnosti i navzdory zlepšením v některých výdajových oblastech auditoři vydávají záporný výrok o výdajích. Při této příležitosti také zdůrazňují potřebu zajistit spolehlivé a efektivní řízení finančního balíčku, který byl dojednán v reakci na koronavirovou krizi a v jehož důsledku se výdaje EU v následujících několika letech téměř zdvojnásobí.
Celková míra nesrovnalostí ve výdajích EU zůstává relativně stabilní, a to 2,7 % v roce 2019 oproti 2,6 % v roce 2018. Výdaje EU vykazují i pozitivní prvky, jako například vývoj v oblasti přírodních zdrojů a trvalé výsledky v oblasti správy. Avšak kvůli struktuře rozpočtu EU a jeho vývoji v čase představují vysoce rizikové částky v roce 2019 více než polovinu kontrolovaných výdajů (53 %), což je více než v roce 2018. To se týká zejména úhradových plateb, například v oblasti soudržnosti a rozvoje venkova, kde jsou výdaje EU řízeny členskými státy. Na vysoce rizikové výdaje se často vztahují složitá pravidla a kritéria způsobilosti. Tato výdajová kategorie i nadále obsahuje významnou (materiální) míru chyb ve výši 4,9 % (2018: 4,5 %). Podle závěru auditorů má míra chyb rozsáhlý dopad, a o výdajích EU proto vydali záporný výrok.
Zároveň auditoři využili příležitosti zaměřit se do budoucna. V červenci 2020 dosáhla Evropská rada politické dohody o rozpočtu EU na období 2021–2027 ve spojení s dočasným nástrojem Evropské unie na podporu oživení (označovaným jako „Next Generation EU“), který je určen k řešení hospodářských a sociálních dopadů krize covid-19. V důsledku toho budou výdaje EU v příštích několika letech výrazně vyšší.
„Náš záporný výrok k výdajům EU za rok 2019 je připomínkou, že pro všechny finanční prostředky EU potřebujeme nejen jasná a jednoduchá pravidla, ale také účinné kontroly toho, jak jsou tyto prostředky vynakládány a zda se dosahuje zamýšlených výsledků,“ uvedl předseda EÚD Klaus-Heiner Lehne. „To má mimořádný význam s ohledem na plánovaný fond na podporu oživení, jenž má pomoci v boji proti dopadům pandemie covid-19. V současné krizové době nese Evropská komise a členské státy obrovskou odpovědnost za to, aby finance EU byly řízeny řádně a efektivně.“
Čerpání evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů členskými státy bylo i nadále pomalejší, než se plánovalo. Do konce roku 2019, tj. předposledního roku současného sedmiletého rozpočtu, bylo vyplaceno pouze 40 % (184 miliard EUR) dohodnutého financování EU na období 2014–2020 a některé členské státy čerpaly méně než třetinu. To přispělo k navýšení zbývajících závazků, které do konce roku 2019 dosáhly 298 miliard EUR, což odpovídá téměř dvěma ročním rozpočtům. Tato situace tak s sebou nese další výzvy a rizika, protože Evropská komise a členské státy musí v novém rozpočtovém období poskytnout na vyčerpání prostředků více času.