Černé listiny pro hospodářské subjekty, jejichž účelem je zabraňovat tomu, aby se finanční prostředky EU vyplácely jednotlivcům, podnikům nebo veřejným organizacím zapojeným do nelegální činnosti (jakou jsou podvody a korupce), nejsou účinně využívány, uvádí se v nejnovější zprávě Evropského účetního dvora. Evropská komise na černou listinu zařadila jen velmi málo položek. Důvodem jsou nedostatky v režimu pro identifikaci subjektů, které by měly být vyloučeny z žádostí o finanční prostředky. Kromě toho členské státy – přestože realizují většinu výdajů EU – nemusí zřizovat systémy vylučování jako takové a mají odlišné přístupy k ochraně finančních zájmů EU. Tato mozaika systémů pro vyloučení snižuje celkovou účinnost černých listin a vede k nerovnoměrné ochraně rozpočtu EU v jednotlivých evropských zemích.
Klíčovým nástrojem, který mezinárodní subjekty a vnitrostátní orgány používají k ochraně svých veřejných financí, je zařazení na černou listinu (neboli vyloučení). Od roku 2016 Komise provozuje systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES) – jediný systém vylučování na úrovni EU – k označování rizikových protistran pro útvary, které jsou odpovědné za schvalování výdajů, jež Komise řídí přímo nebo s partnery. Systém EDES se neuplatňuje v oblastech jako zemědělství nebo soudržnost, které podléhají sdílenému řízení Komise a členských států a představují většinu výdajů EU.
„Zařazení na černou listinu může přispět k tomu, aby se finanční prostředky EU nedostaly do nesprávných rukou. Není však využíváno účinně: na úrovni EU a členských států totiž existuje celá mozaika různých přístupů k vylučování,“ uvedla Helga Bergerová, členka EÚD odpovědná za tento audit. „Na druhé straně relevantní údaje buď nejsou k dispozici, nebo nejsou k sestavování černé listiny EU používány. To snižuje její užitečnost a odrazující účinek. Systém je kvalitní pouze tehdy, když jsou do něj dodávány kvalitní informace,“ dodává H. Bergerová.