EU pohotově upravila svá pravidla, aby členským státům mohla poskytnout větší flexibilitu při vynakládání finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti v reakci na pandemii COVID-19. Přidala také nové významné zdroje na financování dalších investic. Podle nové zprávy Evropského účetního dvora se však těmito opatřeními také zvýšil tlak na to, aby byly prostředky čerpány rychle a dobře. Opakované využívání politiky soudržnosti k řešení krizí může také vést k tomu, že se politika odchýlí od svého primárního strategického cíle, kterým je snižovat rozdíly mezi regiony, poznamenávají auditoři.
Od začátku roku 2020 přijala EU širokou škálu opatření, která měla řešit výzvy, jež přinesla pandemie COVID-19. Roli zde hrála i politika soudržnosti prostřednictvím třífázové reakce, která spočívala ve změnách pravidel na programové období 2014–2020. Za méně než dva měsíce od propuknutí pandemie v Evropě přijala EU legislativní opatření a mobilizovala nevyčerpané finanční prostředky prostřednictvím investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII) a investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus (CRII+). Za méně než rok schválila pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU), která má sloužit jako krátkodobý a střednědobý nástroj zotavení z krize a opatření pro oživení.
„Reakce EU usnadnila čerpání prostředků politiky soudržnosti, a pomohla tak členským státům vyrovnat se s hospodářskými potížemi souvisejícími s onemocněním COVID-19, i když některé stávající problémy se mohou v důsledku toho zhoršit,“ uvedla členka EÚD Iliana Ivanovová, která tento audit vedla. „V každém případě musíme ještě pečlivě vyhodnotit, zda je politika soudržnosti EU tím pravým rozpočtovým nástrojem pro řešení krizí.“