Evropský parlament a Rada každoročně schvalují roční rozpočet EU v souladu s dlouhodobým rámcem dohodnutým na období sedmi let (jde o tzv. víceletý finanční rámec neboli VFR). Hodnota současného VFR na období 2021–2027 ve svém souhrnu přesahuje 1 200 miliard EUR, což je méně než 2 % veřejných výdajů členských států EU.

Kromě standardního dlouhodobého rozpočtu EU se platby provádějí i z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), což je jednorázový dočasný finanční nástroj (NextGenerationEU), který byl vytvořen s cílem podpořit oživení a reformy po koronavirové pandemii. V období 2021–2026 bude členským státům poskytnuta finanční podpora ve výši téměř 600 miliard EUR.

V současném VFR je největší podíl rozpočtu EU (45 %) financován částkami, které členské státy přispívají v poměru ke svému hrubému národnímu důchodu. Další zdroje zahrnují příspěvek založený na dani z přidané hodnoty (přibližně 10 %), cla (přibližně 10 %) a příspěvek založený na plastových obalových odpadech (přibližně 3 %). Významný podíl příjmů EU (přibližně 18 %) rovněž připadá na částky vypůjčené na financování podpory členských států v rámci NGEU.

Prostředky EU jsou příjemcům vypláceny formou jednorázových plateb / ročních splátek nebo jako řada plateb v rámci víceletých výdajových režimů. Největší podíl rozpočtu VFR EU v současné době připadá na tyto okruhy:

• „Přírodní zdroje a životní prostředí“ (přibližně 34 %): zahrnuje opatření EU v oblasti klimatu a společnou zemědělskou politiku;
• „Soudržnost, odolnost a hodnoty“ (přibližně 30 %): zahrnuje investice do regionálního růstu a dopravy;
• „Jednotný trh, inovace a digitální agenda“ (přibližně 14 %): zahrnuje podporu výzkumu a vývoje v různých odvětvích a program Horizont Evropa;
• „Sousedství a svět“ (přibližně 10 %): také uváděný jako „Globální Evropa“ a týká se to především vnější činnosti EU a mezinárodní rozvojové spolupráce.

Každoročně provádíme audit roční účetní závěrky EU a souvisejících příjmových a výdajových operací, na kterých se tato účetní závěrka zakládá. Posuzovali jsme, zda:

• je účetní závěrka spolehlivá,
• EU inkasovala příjmy a
• byly platby provedeny v souladu s předpisy.

Pro každou oblast poskytujeme zvláštní výrok: „čistý“, „s výhradou“ nebo „záporný“. K výdajům vydáváme dva samostatné výroky: jeden o standardním rozpočtu EU a druhý o Nástroji pro oživení a odolnost (RRF), který je hlavním pilířem balíčku opatření EU na podporu oživení po pandemii zvaného NextGenerationEU (NGEU).

Tyto kontroly jsou základem našeho prohlášení o věrohodnosti, které jsme v souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování Evropské unie povinni předkládat Evropskému parlamentu a Radě.

„Čistý“ výrok znamená, že údaje v účetní závěrce podávají věrný a poctivý obraz a jsou v souladu s pravidly účetního výkaznictví a finančního řízení. Související operace jsou ve všech významných (materiálních) ohledech legální a správné.

Výrok „s výhradou“ znamená, že auditoři nemohou vydat čistý výrok, ale zjištěné problémy jsou omezeny pouze na některé oblasti.

„Záporný“ výrok znamená, že problémy jsou rozsáhlé.

Tento údaj vyjádřený jako procento představuje náš odhad podílu finančních prostředků, které neměly být z rozpočtu EU vyplaceny, protože dle našeho názoru nebyly vynaloženy v souladu s předpisy EU nebo s konkrétními vnitrostátními pravidly.

Typické chyby se většinou týkají prostředků vyplacených nezpůsobilým příjemcům, na nezpůsobilé projekty, nebo na pořízení služeb a zboží či investic bez řádného uplatnění pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

V auditní terminologii se tak označuje hranice, nad kterou se má za to, že chyby mají výrazný dopad. Jedná se o míru chyb, u níž je pravděpodobné, že bude mít vliv na způsob rozhodování uživatelů, jimž je auditní zpráva určena. Účetní dvůr i Evropská komise uplatňují při stanovení významnosti (materiality) práh ve výši 2 %.

Ne. To by bylo nepřesné tvrzení, protože mezi „chybou“ a „prohospodařením“ existuje významný rozdíl.

Při testování rozpočtových výdajů EU kontrolujeme, zda prostředky EU byly vydány v souladu s předpisy EU, zda byly účtované náklady řádně vypočteny a zda se od začátku dodržovaly podmínky způsobilosti. Pokud nejméně jeden z těchto požadavků nebyl splněn, nazýváme to „chybou“. Toto pak odráží naše odhadovaná míra chyb.

Tyto chyby se týkají plateb nezpůsobilým příjemcům nebo plateb na projekty, které nesplňovaly podmínky způsobilosti, tito příjemci nebo projekty ale přesto mohli dosáhnout zamýšlených přínosů, a platby proto nelze považovat za plýtvání.

Může se samozřejmě stát, že výdaje, které jsou zcela legální a správné, byly vynaloženy zbytečně. Jedním takovým příkladem, o němž jsme v minulosti informovali, byla přístavní infrastruktura vybudovaná bez náležitého ohledu na plánovaný objem nákladní dopravy.

Ve většině případů tomu nic nenasvědčuje. Podvod je ze své podstaty úmyslně klamavé jednání, jehož cílem je získat výhodu. Přestože zjistit podvody během obvyklých auditorských postupů může být obtížné, při auditním testování každoročně několik případů podezření z podvodu skutečně odhalíme.

Ačkoli EÚD není pověřen vyšetřováním případů podezření na podvod poškozující finanční zájmy EU, pomáháme v boji proti podvodům poškozujícím rozpočet EU tím, že případy podezření na podvod oznamujeme úřadu OLAF, tedy Úřadu Evropské unie pro boj proti podvodům, a/nebo Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO).

Naším úkolem je předložit prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky EU a legality a správnosti uskutečněných operací. Zkoumáme rozpočet EU a způsob, jakým jej Evropská komise řídí ve spolupráci s členskými státy. Náš audit proto není koncipován tak, aby generoval míry chyb pro jednotlivé členské státy, neboť to by vyžadovalo značné dodatečné zdroje. Poskytování podrobných informací o jednotlivých státech je úkolem Evropské komise jakožto orgánu odpovědného za řízení rozpočtu EU a ta tak činí ve svých výročních zprávách o činnosti.

Některé členské státy, příjemce a regiony nicméně zmiňujeme, když ve své výroční zprávě uvádíme ilustrativní příklady. Poskytujeme také několik geograficky lokalizovaných poznatků z testování operací ve výdajových oblastech „Soudržnost“ a „Přírodní zdroje“ a ve vztahu k výdajům Nástroje pro oživení a odolnost. Tyto příklady uvádějí počet kontrolovaných operací za každý členský stát a počet operací obsahujících vyčíslené chyby. Tyto údaje by však neměly být chápány jako ukazatel četnosti nebo míry chyb v jednotlivých členských státech.